Výmluvný ďábel a já

Greenhorns

1:Já sCeděl jsem sám před C7sklenicí piva
v lFokále chladným jak sklCep,
když vtFom vešla dívka tak, jCak už to bAmývá,
ten pD7ohled mi zastavil tG7ep,
tak sCeděl jsem dál a C7ptal jsem se sklenic
na nFěkterou z těch jejich rCad,
když zjFevil se ďábel a střCíbrným smAmÍchem
se smG7ál, když dívku mi krCad'.
Rec:A já řek': holčičko:
R:NFevidíš, že přišel z pCekla
a v mFým těle musí teď žCít,
nFevím, proč by ses ho lCekla,
Amvždyť zlD7o umí úsměvem skrGýt,
je vlFídný, když ví, že jdeš kCe dnu,
chcFe jenom vidět tvůj pCád,
vždyť jFá ho znám, kamkoliv sCednu,Am 
je sD7e mnou a umí jen lhGát,
je to mFůj dvojník ze stínu blCikavých svic,
má všFechno, co já si jen přCál,
ten vFýmluvný ďábel, ten nCeplatí nAmic,
já plG7atím a žiju s ním dCál.
2:Tak dál tady sedím a se mnou jak zlý stín
je ďábel, můj dvojník a pán,
svou svatou tváří si důvěru koupí
a zmizí, když proved' svůj plán,
tak zmizel i tenkrát a nechal té dívce
jen samotu, nářek a hněv,
já varoval jsem ji před úsměvem ďábla,
proč nechtěla slyšet můj zpěv.
Rec:Řek' jsem: holčičko:
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2013-12-20T20:15:30.401+00:00
Výsledky hledání: